Metodika sčítání

Termín sčítání

Sčítané druhy

Denní doba

Sčítací stanoviště

Technické vybavení

Sčítání ptáků v terénu

Husy

Přeletující ptáci

Nepůvodní druhy

Zaznamenávání výsledků sčítání

Mezinárodní sčítání nocovišť kormorána velkého



TERMÍN SČÍTÁNÍ

Doporučený termín Mezinárodního sčítán vodních ptáků je 17. a 18.ledna 2009. Sčítání lze ale provádět i přibližně týden před a po tomto termínu.
Pro říjnová a dubnová sčítání jsou doporučeným termínem 18. a 19. října 2008 a 18. a 19.dubna 2009.



SČÍTANÉ DRUHY

Sčítají se všechny druhy těchto řádů: potáplice, potápky, veslonozí, brodiví, vrubozobí, krátkokřídlí, bahňáci (+dlouhokřídlí) a dále tyto druhy- orel mořský, ledňáček říční a skorec vodní.



DENNÍ DOBA

Optimální obdobím pro sčítání v doba od 10. do 14. hod. (t.j. v době, kdy zimující ptáci bývají v největším klidu). Za situace, kdy není možné tuto dobu dodržet, je třeba věnovat větší pozornost pohybům ptáků a jejich aktivitě. (Není však možné sčítat zcela do tmy!).
Důležitým faktorem, který může ovlivnit výsledky sčítání je též viditelnost v době sčítání. Sníženou viditelnost je třeba zaznamenat v příslušné rubrice na přiloženém formuláři. Za velmi špatné viditelnosti (mlha, silné sněžení ap.) není možno sčítání provádět.


SČÍTACÍ STANOVIŠTÉ

Na úsecích s malým počtem zimujících ptáků lze sčítání provádět přímo za chůze se zastávkami podle aktuální potřeby.
V místech s pravidelně vysokým počtem (stovky až tisíce jedinců) zimujících ptáků je nutné mít vytipovaná místa, odkud je takové shromaždiště (nebo jeho část) nejlépe přehledné. Doporučujeme i opakované sčítání takovýchto míst, a to nejlépe z různých míst.


TECHNICKÉ VYBAVENÍ

Ke sčítání ptáků v terénu je většinou nutné použití dalekohledů. Nejlépe se z běžně dostupných dalekohledů k tomuto účelu hodí triedr se zvětšením 7x až 12x. Je dobré mít dalekohled s velkým zorným polem. Na větších vodních plochách je většinou nutné mít k dispozici stativový dalekohled zvětšující 30 až 50 x. Naopak na menších vodních plochách je možné sčítat ptáky i bez dalekohledu (např. různé malé říčky, potoky ap.).
Nezbytným vybavením je ale zápisník a tužka. Je možné použít i diktafon, přičemž je však třeba se neustále přesvědčovat o jeho funkčnosti i ve stížených meteorologických podmínkách.


VLASTNÍ SČÍTÁNÍ PTÁKŮ V TERÉNU

Při nízké početnosti jde o klasické počítáni jednotlivých exemplářů všech na lokalitě přítomných zimujících druhů ptáků.

Při vyšší, případně vysoké početnosti (stovky a tisíce exemplářů) je možno při určitých zkušenostech použít několik technik počítání: Velké hejno jednoho druhu přibližně stejně homogenní - odpočítání např. 50 ex. a následné dopočítání do velikosti celého hejna. Tento způsob je možné též použít alespoň pro hrubý odhad při vyplašení hejna, které odletělo proti směru pochodu sčitatele (viz. níže). Dále je možné odpočítávání jednotlivých druhů po 2 až 5 ex. až po dopočítání celého hejna. Tento způsob je pracnější, ale při nehomogenním, případně smíšeném hejně několika druhů je rozhodně vhodnější. Na druhé straně pracné počítání velkých hejn po jednotlivých exemplářích může paradoxně mít za následek ztrátu orientace ve sčítaném hejnu a ve svém důsledku pak i větší chybu. Jinou vhodnou možnost představuje spolupráce dvou pozorovatelů, z nichž jeden sčítá a hlásí průběžné počty, které jeho spolupracovník zapisuje. Obdobně je možno využít i diktafon.

Při sčítání potápivých kachen, lysek, potápek, kormoránů, popř. potáplic je třeba mít na paměti, že část jedinců může být v okamžiku sčítání pod vodou. V těchto případech je třeba věnovat pozornost aktivitě ptáků a při vysoké frekvenci potápění raději sčítání na chvíli přerušit.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat skrytěji žijícím druhům jako je potápka malá a slípka zelenonohá. Potápky malé i v zimním období velmi snadno unikají pozornosti neboť bývají často schovány při březích, pod převislými břehy, v příbřežní vegetaci (různé křoviny zasahující do vody, spadlé větve, kmeny ap.), v městském prostředí pak slouží jako úkryty různé výklenky nábřežních zdí mostů ap. Slípky zelenonohé se nejčastěji vyskytují na březích v křovinaté vegetaci a lze je zaznamenat i na základě hlasových projevů.

Na březích, často těsně u vody, se ale často vyskytují i další druhy jako kachny divoké (případně další druhy plovavých kachen), lysky černé, volavky popelavé ap. Kormoráni a volavky sedají často na vysokých stromech.


HUSY

Některé druhy (husy, plovavé kachny) odlétají za potravou mimo sledované vodní plochy. Plovavé kachny zpravidla odlétají na pastvu ve večerních hodinách a tudíž při denním sčítání by neměly vznikat větší problémy. O něco složitější situace je u husí. Na lokalitách s početnějším výskytem husí doporučujeme provádět ranní kontrolu za svítání při jejich ranním rozletu z lokality. Prakticky to ale znamená, že musíme nocoviště navštívit ještě za tmy a vyčkat zde do rozednění. Takto zaměřené kontroly lokality je možno provádět i několik dní před nebo po vlastním sčítání vodních ptáků. Skutečnost, že počty husí byly zjištěny při ranním rozletu je nutno uvést ve formuláři v rubrice poznámka.



PŘELETUJÍCÍ PTÁCI

Zásadně se počítají jen ptáci jevící evidentní vztah ke sčítané lokalitě - nízko letící ptáci, kteří mají zjevnou snahu na lokalitě přistát. Při vyplašení ptáků sčitatelem, jinými osobami, lodí ap. se počítají zásadně jen ptáci, kteří odletěli dozadu (proti směru pochodu sčitatele)! Ve výjimečných případech, při jistotě, že ptáky nemůžeme sečíst opakovaně, je možné započítat i ptáky, kteří poodletěli dopředu. Ideální je sčítat sousední úseky ve stejnou dobu tak, aby se jejich sčitatelé mohli o případných přeletech vzájemně informovat. U ptáků vysoko přeletujících, kteří se do celkového počtu ptáků na lokalitě nezapočítávají, je třeba zaznamenat jejich počet, hodinu a směr přeletu do rubriky poznámka.


NEPŮVODNÍ DRUHY

Na vodních tocích a nádržích v České republice se můžeme setkat i s mnohými ”exotickými” druhy vodních ptáků. Pravděpodobně se jedná o ptáky uniklé ze zajetí u nás nebo v zahraničí. Údaje o výskytu a početnosti těchto druhů jsou však nesmírně cenné a mohou dokumentovat jejich šíření. Prosíme proto o zaznamenávání početnosti i těchto druhů. Jako příklady těchto ”exotických” druhů lze jmenovat tyto: husička stěhovavá Dendrocygna arcuata, labuť černá Cygnus atratus, husa indická Anser indicus, pižmovka velká Cairina moschata, kachnička madarínská Aix galericulata, kachnička karolínská Aix sponsa, husice rezavá Tadorna ferruginea, kachnice kaštanová Oxyura jamaicensis a další.


ZAZNAMENÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ

Výsledky sčítání zaznamenávejte ve formuláři, který je k disposici na této webové stránce Mezinárodního sčítání vodních ptáků i na webové stránce ČSO, případně můžeme formulář poslat na Váš e-mail nebo adresu.

Formulář obsahuje tyto náležitosti:
  • Jméno a adresa sčitatele, případně kontakt,
  • Název úseku (přesné vymezení, např. Vltava: Kralupy n.Vl. silniční most - Vraňany jez), okres, (kraj),
    číslo úseku,
  • Datum a hodina sčítání (začátek a konec),
  • Údaje o počasí (oblačno, déšť ap.), přibližné teplotě, stavu vody (nižší, vyšší, normální hladina vody),
    zamrzlosti vody (% zamrzlé hladiny, výskyt ker, zamrzlost zátok a slepých ramen),
    viditelnosti (dobrá, špatná ap.) a intenzitě větru (bezvětří, slabý, silný vítr),
  • Metoda sčítání – např. liniová, bodová (úplnost kontroly, použitá technika – dalekohled,
    stativový dalekohled, rozlišení dalekohledu ap.)
  • Poznámky o dalších okolnostech sčítání (především rušení ptáků dalšími osobami, loděmi, ap.).
  • Počty exemplářů jednotlivých druhů
  • U kachen (pokud to okolnosti pozorování dovolují zaznamenat) uvádějte počet samců a samic
  • Pokud jste u části kachen neurčili pohlaví, uveďte ejich počet v kolonce neurč. U racků (mimo racků chechtavých), labutí, kormoránů, případně slípek zelenonohých uvádějte počet starých a mladých ptáků (ptáků v první zimě).
  • U ptáků, kde nebylo možno určit přesně druh, uvádějte alespoň rod a případně další upřesnění - např. neurčitelné husy (Anser sp.), neurčitelné kachny ( Anas sp., Aythya sp. ...), racek bělohlavý/stříbřitý apod. Další podrobnosti o těchto druzích uveďte v poznámce (např. jednalo se o kachny divoké nebo kopřivky ). Pokud jste na lokalitě zaznamenali druhy vodních ptáků, které nejsou ve formuláři uvedeny, použijte volných kolonek.

    Další důležité poznámky k vyplňování formulářů:
  • Pokud budete výsledky posílat pomocí elektronické pošty, pokuste se prosím ukládat
    excelové formuláře pod kódem příslušné lokality (např. lokalitu s kódem 12345 uložit jako 12345.xls),
    což značně ulehčí práci při zpracovávání výsledků.
  • Při vyplňování vašich dat neslučujte výsledky z více úseků do jednoho formuláře. Pro každý úsek by
    měl existovat samostatný formulář. Pokud sloučíte výsledky z několika úseků do jednoho formuláře,
    tato data nemohou být použita pro hodnocení dlouhodobých trendů početnosti, ani odeslána do centrály
    Wetlands International v Holandsku.
  • Pokuste se ve formulářích vyplňovat všechny podmínky sčítání. Vyplňování těchto údajů je důležité
    pro zpracování výsledků v centrále WI v Holandsku.
  • Formuláře prosím vyplňujte i na lokalitách, kde nezjistíte žádné vodní ptáky, případně na lokalitách,
    které jsou zamrzlé. I tyto výsledky jsou zpracovávány a zasílány do WI.
  • Výsledky lednového sčítání v roce 2005 prosím zašlete nejpozději do 31. 1. 2005 na adresu:
    iwccz@post.cz


    MEZINÁRODNÍ SČÍTÁNÍ NOCOVIŠŤ KORMORÁNA VELKÉHO

    Celoevropské sčítání nocovišť kormorána velkého je koordinováno pracovní skupinou Cormorant Research Group založené při Wetlands International. Jeho hlavním cílem je podchytit početnost a distribuci tohoto druhu v zimním období v rámci celé Evropy a zjistit počet zimujících kormoránů v jednotlivých zemích.

    Chtěli bychom Vás tedy touto cestou požádat o spolupráci jak při hlavním lednovém termínu sčítání, tak při ostatních sčítacích akcích.

    Hlavní lednové sčítání proběhne: 17.-18.1. 2009.

    Dále bychom chtěli provést sčítání kormoránů velkých na jednotlivých nocovištích na území ČR v těchto termínech: 18. a 19.10. 2008, 15. a 16.11. 2008, 13. a 14.12. 2008, 14. a 15.2. 2009, 14. a 15.3.2009.

    Nebudete-li moci kormorány sčítat přesně ve výše uvedených termínech, bude možno provést sčítání několik dnů před nebo po těchto termínech.

    Jelikož běžně používaná metodika sčítání vodních ptáků (na lovištích či denních odpočívadlech) je z důvodu častých přeletů kormoránů značně nepřesná, bude sčítání probíhat formou sečtení kormoránů na nocovištích vždy od cca 1-2 hodiny před setměním až do úplné tmy, kdy se zde shromažďují a připravují k nocování. Je nutno vždy zaznamenat čas sčítání, celkový počet kormoránů a pokud to podmínky dovolí, také poměr dospělých a mladých ptáků. (další pokyny najdete i na formuláři, který je k dispozici na webu ČSO v odkazu Věda a výzkum).

    Mladé (juv a imm.) jedince lze od adultních ptáků poměrně dobře rozpoznat podle světlých až bílých partií na hrudi a břiše. Dospělí ptáci jsou vždy celí černí, od ledna nebo února se u nich objevuje bílé peří na hlavě a mají také bílou skvrnu nad stehny.

    kormoráni na nocovišti v Libčicích nad Vltavou dne 9. ledna 2003

    Veškeré zjištěné údaje zapisujte do formuláře. Po sčítání pak vyplněný formulář zašlete na adresu iwccz@post.cz nebo na níže uvedené kontaktní adresy.

    Velmi bychom také ocenili veškeré i starší informace o existenci nocoviště, popř. nocovišť kormoránů ve Vašem regionu, ať už se jedná o nocoviště pravidelné či dočasné.

    Koordinátor mezinárodního sčítání nocovišť kormoránů:
    Petr Musil, Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, Praha 2 – 128 44, mobil: 602 664084, e-mail: p.musil@post.cz